MS 2014 Granada, očima vedoucího výpravy - Vladislav Šaňák
Ve dnech 5. až 20. září se ve španělské Granadě konalo 51. Mistrovství světa ve sportovní střelbě. Zúčastnilo se jej více než 2000 sportovců a přibližně tisíc členů doprovodu z 92 zemí všech kontinentů. Českou reprezentaci tvořila výprava o celkovém počtu 45 závodníků a 10 členů doprovodu, což je asi o 20 osob méně, než na posledním MS 2010, které se konalo v Mnichově. Rozdělovalo se celkem 102 sad medailí, o které se podělilo celkem 37 států. Nejúspěšnější byla výprava Číny s 19 zlatými, 16 stříbrnými a 9 bronzovými medailemi (cekem 44 drahých kovů) před střelci Německa (15-6-4) a Ruska (9-13-18). Naši střelci na MS získali celkem 7 medailí (0-2-5), což je o jednu méně než na posledním MS a to je v hodnocení národů zařadilo na čtyřiadvacáté místo (podle počtu medailí dvanáctí). Zásluhou Nikoly Mazurové výprava získala první účastnické místo pro Olympijské hry 2016 v Rio de Janeiru. (v Mnichově dva QP – Marušková a Lipták).
Soutěže v puškových, pistolových i brokových disciplínách se uskutečnily v areálu vzdálením asi 5 km od městečka Las Gabias, ležícím poblíž Granady. Areál je pojmenován po španělském králi Juanu Carlosovi a má zkratku CEAR – Centro de alto rendimiento (sportovní centrum vysokých výkonů). V průběhu MS se potvrdilo, že Španělé zvolili název areálu správně – sportovní úroveň některých soutěží vystoupala nad hranice světových rekordů. Po zkušenostech z předešlých soutěží, např. v minulém roce se v Granadě konal SP v brokových disciplínách, jsme měli v přípravě účasti naší výpravy na MS trochu obavy, jak tuto velkou soutěž španělští organizátoři zvládnou. Zvláště v situaci, kdy země není v optimální ekonomické kondici a někteří hlavní sponzoři, podle informací ze zákulisí, nesplnili své závazky. Organizační výbor musel šetřit a hledat zdroje všude, kde to jen šlo. Za některá svá rozhodnutí sklidil ostrou kritiku. Např. když do finálové haly umožnil vstup jen trenérovi závodníka, který se mezi osm nejlepších sportovců probojoval a ostatní zájemci, včetně členů výpravy dotyčného střelce si ke vstupu do finálové haly museli zakoupit vstupenku za 15 Euro. Také např. cena dopravy pro skupinu, která přiletěla do místa konání MS před určeným příjezdovým dnem, byla naprosto nepřiměřená a k částce 100 Euro za osobu, která nás na letišti očekávala, jsme zaplatili ještě dalších 300 Euro za odvoz na střelnici a do hotelu. Takových překvapení na nás ještě čekalo více, jako např. platba na parkovišti střelnice atd. Přesto všechno si myslím, že pořadatelé svou práci celkově zvládli dobře. Zvláště bych ocenil, že v době přípravy naší účasti na MS byla komunikace se zástupci jednotlivých úseků téměř dokonalá. Okamžité odpovědi, upozorňování na nejasné detaily v dopravě a ubytování, velmi dobrá spolupráce. To, že nás pořadatel umístil do pěkného hotelu v centru města spolu s výpravami Kataru, Švýcarska a Nizozemska, byla už jen příjemná třešnička na dortu.
Překvapily nás také některé úpravy areálu, ve srovnání s průběhem soutěže SP v loňském roce. Mezi nejvýznamnější patřila instalace velkých stanů na parkovišti, které byly klimatizované a kam se pohodlně vešli členové výprav. Menší stany byly postaveny také poblíž linie brokové střelnice. Tyto stany „zabrali“ brokaři. Specialitou se staly menší stany, které si pronajaly některé státy, např. střelci Emirátů měli ve stanu i pohodlné měkké pohovky, křesla a klimatizaci. Cena jednoho takového stanu, které ovšem již v době zahájení MS byly obsazené, činila 2 tisíce euro bez klimatizace a 3 tisíce s klimatizací. To bylo samozřejmě mimo naše možnosti. Ze strany střelců bylo také velmi dobře hodnoceno vyhlašování výsledků. Jednak proto, že pro něj byl vyhrazen samostatný areál s pódiem a tribunou pro diváky, ale mimořádně zdařilé bylo i samotné vyhlašování, komentář a zvuková kulisa, tedy hudba před i po převzetí medailí. Pokud jde o to nejdůležitější a to jsou sportoviště, na jednotlivých střelnicích bylo použito nejmodernější elektronické terčové zařízení, v hale na 10 m se uplatnila klimatizace.
Důležitou složkou, která bezprostředně ovlivňuje sportovní výkon, je také počasí. Při soutěžích, které se v Granadě konaly v letních měsících, dosahovaly teploty vysoko nad třicet stupňů. To samozřejmě není pro střelce nic příjemného. Měli jsme však informace, že v září je horské klima Granady (město se nachází v nadmořské výšce 600 m) o mnoho mírnější, že blízká přítomnost hor s výškou nad 3000 m podstatně zmírňuje účinky ostrého slunce a že ráno teplota klesne k patnácti stupňům. Ve skutečnosti bývalo ráno chladno, slunce však vzduch rychle oteplovalo a odpoledne jsme obvykle měli opravdové léto s teplotami nad 30 stupňů. Jak se vzduch rychle prohříval, postupně se zvedal vítr a zatímco ráno bylo často na střelnici téměř bezvětří, v odpoledních hodinách mnohdy foukal silný vítr, který činil soutěže v brokových disciplínách až neregulérními. S tím souvisela i taktika - na 50m střelnici bylo žádoucí využít času při absenci větru k odstřílení co největší části soutěže. V pozdějších směnách to bylo již o poznání těžší…
Pušky muži – žádná hitparáda
Puškové disciplíny mužů začínaly na MS vzduchovkou, kde startoval náš jediný zástupce Václav Haman. Státní trenér Luboš Opelka v průběhu sezóny ani jedinkrát nezapochyboval o střelcově konkurenceschopnosti a závodník dostal v přípravě příležitost ke startům jak na ME v Moskvě, tak na dalších třech soutěžích Světového poháru v Atlantě, Mnichove a Mariboru. Občas jako by „nakoukl“ do kuchyně nejlepších střelců výsledkem blízkým finále. Na MS nezklamal, ale s umístěním na 39. místě asi nemůže být spokojený. Stejně jako naši další střelci Rozsypal, Jeřábek a Šmol v disciplíně libovolná malorážka 60 ran vleže, kde první dva jmenovaní na rozdíl od MS 2010 postoupili z eliminace do kvalifikace. Ondra Rozsypal v průběhu závodu sice několikrát „atakoval“ finálové pozice, ale pokažený konec závodu jej odsunul na třiatřicátou příčku. Tomáš Jeřábek střílel sice vyrovnaně, ale s nižšími výsledky jednotlivých položek a skončil na 52. místě. České družstvo, jehož výsledek tvořil součet výkonů v eliminaci, skončilo třinácté. Třináctí z 34 týmů na MS. Je to opravdu neúspěch? Nechci se puškařů zastávat, ale mají být za tento výsledek „ukřižovaní“? Ve standardu 3x40 jsme neměli žádného reprezentanta, nikdo není schopen dosahovat pravidelně výsledků přes 1170 bodů. Možná, že měl trenér Opelka tušení, co se v Granadě odehraje, ale asi ani ve snu by jej asi nenapadlo, že k postupu do finále bude potřeba 1177 bodů, že ještě závodník na čtvrtém místě nastřílí 1180. A že ona hranice 1170 bodů, ke které naši střelci vzhlíží s úctou a respektem, reprezentuje na MS devatenácté místo!!!! Ještě že si Tomáš Jeřábek „spravil“ chuť ve střelbě na 300 m vleže, kde ještě před poslední ránou figuroval na druhém místě. Po poslední zásahu do devítky skončil s 597 body šestý, ale to je přece úspěch. A také smůla, která se Tomášovi lepí na paty, na MS v Mnichově přišel o bronzovou medaili v disciplíně 3x20 jen z důvodu menšího počtu středových desítek…
Pušky ženy – postup do finále a QP pro Rio
Závod ve vzduchové pušce otevíral program MS také v kategorii žen. Podle výsledků v předchozích soutěžích mohla mít naše děvčata teoretickou šanci na přední umístění, možná spíše v soutěži družstev. Velkou posilou týmu, ve kterém startovaly ještě Nikola Mazurová a Adéla Sýkorová měla být Katka Emmons, která se letos vrátila na mezinárodní scénu. Pro Kateřinu je hlavním cílem start na ME 2015 (Nizozemsko), po mateřské dovolené se však vrátila dříve, protože chtěla děvčatům na MS pomoci. Odvedla na MS dobrý výkon, který mohl být korunován účastí ve finále, pokud by byla bývala lépe zvládla první položku. Myslím, že se u ní přece jenom projevil deficit mezinárodních závodů a také to, že s námi z důvodů péče o rodinu nemohla absolvovat závěrečnou zahraniční přípravu. Katka po MS začíná novou zásadní etapu svého života, začne chodit do zaměstnání a svůj čas bude dělit mezi rodinu, sport a profesi…Sama říká, že by jí to mohlo pomoci získat další motivaci pro starty ve vrcholných soutěžích. Roli lídra týmu tak převzala Nikola Mazurová, talentovaná střelkyně, posledním rokem juniorka, startující v týmu žen. Nikole se v závodě zpočátku také trochu nedařilo, „rozjížděla“ se pomaleji (102,7 a 103), ale druhou část soutěže střílela famózně (104,1 a 105,8). Skončila třináctá, nejlépe z našich závodnic. Nebyla však příliš spokojená, protože cítila, že na finále má…Vše si však vynahradila v dalších soutěžích. Adéla Sýkorová přispěla týmu, který nakonec skončil na šestém místě, výsledkem 412 bodů. Po dnu odpočinku a dalším tréninku následoval velmi očekávaný závod, SM 3x20. V eliminaci se vyznamenala právě Adéla Sýkorová, která výsledkem 585 bodů spolu s výkonem 581 bodů Nikoly Mazurové výrazně pomohla družstvu k vybudování náskoku družstva v hodnocení týmů po první směně. Naše děvčata figurovala s náskokem několika bodů na druhém místě. Varoval jsem naše střelkyně, aby zatím nemyslely na zisk medaile, protože jsme měli před sebou druhou směnu, ve které již foukal silný vítr. V této části startovala naše nejméně zkušená střelkyně, Martina Francová. Měla to opravdu těžké, věděla, že bojuje o postup do kvalifikace a možná i o medaili družstva, psychická zátěž závodu musela být pro ní enormní. Děvčata s napětím po každé ráně sledovala vývoj závodu, kde Martina bojovala o slušný výsledek. Přesto, že se jí příliš nedařilo, v těžkých podmínkách to měly složité i střelkyně konkurenčních družstev a náš tým zůstával až do začátku střelby vstoje na druhém, a následně na třetím místě. Náskok se však snižoval a když Martině zbývaly dvě rány do konce závodu, věděli jsme, že potřebuje dvě devítky k tomu, aby družstvo skončilo třetí. Bohužel, přišla osmička a Martina by zachránila „placku“ pouze desítkou. Končila však zásahem v devítce a při menším počtu středových desítek skončilo družstvo se stejným výsledkem, jako bronzové medailistky, čtvrté. Myslím, že to obrečely všechny. Martině však nikdo nic nevyčítal, bojovala s těžkými podmínkami a odevzdala vše, co v ní bylo. Nikola i Adéla věděly, že v jejich výkonu byly ještě rezervy…Možná právě tyto emoce vyvolaly správné odhodlání Adély a Nikoly pro start v závodě jednotlivkyň. Obě předvedly dokonalou střelbu korunovanou vynikajícími výkony 588 resp. 587 bodů a postup do finále z druhého a třetího místa. Ve finále zatím ještě nejsou naše děvčata tak konkurenceschopná, jak bychom si přáli. Nikola ovšem předvedla nadějný výkon, skončila šestá a získala kvalifikační místo pro OH v Riu! Vynikající úspěch, který možná ani ona sama nečekala hned v první soutěži olympijského cyklu, ve kterém se QP rozdávaly poprvé. Blahopřejeme! Jen pro zajímavost, v závodě SM 3x20 startovalo 110 střelkyň z osmdesáti států a celkem 28 družstev. Šesté a osmé místo ve finále a čtvrté místo je tedy pořádný úspěch!
Pušky junioři – nadějný Cipro
Není žádné tajemství, že je třeba najít a také že hledáme další generaci střelců v puškových disciplínách, kde máme velmi silnou tradici, vítěze olympiád, mistry světa atd…, ale kde současná výkonnost našich reprezentantů „pokulhává“…Start juniorů na Mistrovství světa v Granadě měl tomuto hledání napomoci. Nevím, jestli jsme našli nového budoucího mistra světa, ale určitá naděje na to, že se někteří účastníci MS stanou dobrými závodníky, zde je. Celkově junioři odjížděli na MS s cílem umístit se do šestého místa v soutěži družstev, což je kritérium pro získání financí ze státní dotace. Tento úkol splnili, byť to bylo trochu překvapivě v závodě vleže. Nechci se pouštět do detailního rozboru jednotlivých výkonů, rozhodně však nezklamali Entrichel ve vzduchové pušce, Nymburský v závodě vleže a Cipro ve standardu 3x40 ran. Adam nás všechny příjemně překvapil zvláště svým odvážným, svižným a tedy moderním stylem střelby vstoje, který je na hony vzdálený jeho „utahané“ střelbě na posledním ME v Osieku. V Granadě mi stylem střelby připomínal Camprianiho, ale vše teprve uvidíme…Jedinou zástupkyni něžného pohlaví, Nikolu Foistovou, musíme pochválit zvláště za její výkon v závodě SM 3x20. Nikola také střílí odvážným stylem, má dobře zpracované střelecké polohy a je v šestnácti letech nesporně talentem.
Pistoláři se dvěma medailemi
K nejdůležitějším skutečnostem v pistolových disciplínách na MS patří, že se naši reprezentanti v rychlopalbě vrátili do absolutní světové špičky. Závod v této disciplíně, který nakonec skončil velkým úspěchem našich střelců, se však zpočátku vůbec nevyvíjel příznivě a málokdo by si ještě po první polovině soutěže na medailový úspěch našeho týmu vsadil. K soutěži jako první nastupoval Tomáš Těhan, který se postupně učí uplatnit své výtečné technické schopnosti do těžkých závodů. První polovinu náš sportovec nastřílel výborně a s 292 body pomohl týmu do soutěže družstev. Další naši závodníci, Martinové Podhráský a Strnad sice nezklamali, ale s výkony 285 resp. 288 bodů jako by ztráceli kontakt se špičkou pro soutěž jednotlivců. Jak však vždy zdůrazňuje státní trenér pro RP pan Putna, závod končí vždy až po poslední ráně ve čtyřvteřinové sérii. To ovšem platí pro naše střelce, ale i pro soupeře. Někteří z favoritů neunesli mimořádnou psychickou náročnost závodu na MS a v této souvislosti patří maximální ocenění dvojici našich výše zmiňovaných zkušených závodníků. Nejdříve Podhráský vrátil senzační střelbou ve druhé části závodu šance družstvu na medaili fantastickým výkonem 295 bodů a následně se Strnad dokázal v ohromném tlaku ve druhé polovině zlepšit na 292 bodů. Martin Strnad tak celkovým součtem 580 bodů postoupil díky většímu počtu středových desítek do finále. Protože Tomáš Těhan udržel výsledek druhé části závodu na solidní úrovni (celkem 577), družstvo na MS získalo vynikající stříbrnou medaili. Skvělým úspěchem je ovšem rovněž již samotný postup Strnada do finále a jeho postup ze šestého místa v závodě na čtvrté ve finále. Škoda, že neměl více štěstí na losování, začínal na stavu „A“, což je při snímání finále televizí díky různě dlouhým prodlevám nevýhoda…Tak snad příště. Pochvalu zaslouží za sedmé místo rovněž Podhráský, skončil těsně za finálovou šesticí. Dalším zástupcem pistolářů na MS byl Jindřich Dubový, který startoval v Granadě v disciplínách libovolná a vzduchová pistole. Ani jemu, ani trojici žen Trdličková, Musilová a Jonáková se však na MS vůbec nedařilo. O něco lépe na tom byly juniorky, kde se výborným výkonem 380 bodů „blýskla“ Sylvie Získalová (devátá) a družstvo díky sedmému místu také splnilo podmínku pro získání státní dotace. Mezi méně úspěšné však patřily jak Přibáňová, tak i Dědová (SP) a Krykorková (VzPi). Na závěr MS se díky Tomášovi Těhanovi podařilo pistolářům udělat „bronzovou tečku“ v disciplíně velkorážná pistole, za což patří Tomášovi velká gratulace.
Brokaři získali čtyři medaile a dva postupy do finále
Střelci v brokových disciplínách bývají v posledních letech oporou reprezentace a pravidelně vozí z vrcholných závodů medaile. Nyní nadchází čas, kdy budou muset, stejně jako závodníci v ostatních disciplín, „přetavit“ medailové úspěchy v zisk kvalifikačních míst pro Olympijské hry. Toho jsou si vědomi jak trenéři, tak hlavně samotní střelci. Na MS bylo zvláště v disciplíně trap jasně patrné, jak ohromný „tah na branku“ brokaři mají. Máme štěstí, že v české výpravě jsou závodníci jako David Kostelecký a Jiří Lipták, kteří se dovedou připravit na rozhodující závody a také se tam prosadit. Připomenu např. účast těchto našich dvou lídrů ve finále posledního závodu v rámci seriálu SP v Pekingu, kde Lipták závod v disciplíně trap vyhrál. Také na MS v Granadě podal Jirka famózní výkon, 124 zásahů mu stačilo na přímý postup do finále. Kostelecký střílel rovněž výtečně, s výsledkem 123 se však musel o účast ve finále rozstřelovat a nakonec v této loterii skončil tentokrát mimo nejlepší šestici střelců. Velkým úspěchem závodníků v týmu mužů se stal zisk bronzové medaile, ke které přispěl 118 zásahy třetí člen družstva, Robin Daněk. Také junioři nezklamali, družstvo v sestavě Navrátil, Vaněk a Štěpán získalo rovněž bronzovou medaili, od zlata naše juniory dělily jen 4 zásahy. Navrátil se s výsledkem 119 terčů rozstřeloval o finále, také však po boji skončil jako první nepostupující na pěkném sedmém místě. Juniorky s výjimkou Rozálie Vojkůvkové (65) nedokázaly překonat sami sebe a skončily v poli poražených šesté ze sedmi týmů.
Skeetaři přijeli do Granady v plné síle, družstvo mužů doplnila v kategorii žen Libuše Jahodová a obsadili jsme i soutěže juniorů a juniorek. Děvčata Barbora Šumová, Jitka Pešková Radka Mančíková udělala všem příznivcům velkou radost, podala velmi dobré výkony a družstvo skončilo na vynikajícím druhém místě. Mimořádného úspěchu dosáhla svěřenkyně Petra Zvolánka Barbora Šumová, která na třetím místě (68) přímo postoupila do finále a tam svou třetí pozici (střílí se ovšem od nuly) dokázala „obhájit“. Nezklamala ani Libuše Jahodová, která by byla spokojená s výsledkem alespoň o jeden terč lepším, ale její umístění (33.) je ovlivněno slabší poslední položkou. Po tomto skvělém začátku disciplíny skeet se zdálo, že vše půjde hladce. Ukázalo se však, že i ve střelbě někdy může platit pořekadlo „první vyhrání, z kapsy vyhání“. K ne příliš úspěšnému dalšímu průběhu soutěží v dané disciplíně přispěla jedna zásadní skutečnost: v Granadě po deseti dnech mírného vánku začal foukat ostrý vítr. Trénink před závodem byl téměř neregulérní a mnohdy se snaha o zásah terč podobala lovu kolibříků ve větru. Nedalo se však nic dělat, větru a dešti ve Španělsku neporučíš. Druhý den se situace v odpoledních hodinách opakoval, jen nárazový vítr už nebyl tak silný. Našim střelcům Nýdrlemu a Tomečkovi se dařilo střídavě, lepší první položky vystřídal kolaps v položce druhé a státnímu trenérovi p. Hůlovi přibývalo šedivých vlasů. Jediný, kdo držel prapor nad hlavou, byl „matador“ Honza Hůla, který si až do třetího, posledního dne, podržel naději na účast ve finále. Věděl ovšem, že potřebuje čistých 25 zásahů. V momentě, kdy minul hned první terč, zmenšila se Honzova naděje na účast ve finále na minimum, jakmile nezasáhl podruhé, rozešli se i všichni další „diváci“ kteří měli svá želízka v ohni a ukázalo se, že jim odpadl další soupeř. Družstvo skončilo osmé z 31 týmů, což ovšem není žádná ostuda. Junioři také bojovali s větrem, nejlépe se držel Matěj Novota. Škoda poslední položky, finále měl také na dosah, potřeboval jediný terč (117). Více se čekalo od Jana Zámečníka, který prokazoval před odjezdem výbornou formu, ale každý závod je jiný. Ondra Chocholatý se musí hodně učit…Celkově se však naši junioři neztratili, vybojovali výtečné čtvrté místo, což je potvrzení jejich dlouhodobé úspěšnosti.
Běžící terč – definitivní ústup ze slávy
To, co stále platí o dlouhodobé úspěšnosti brokových disciplín, platilo v plné míře o střelcích na běžící terč. To je však bohužel už jen historie. Vzpomínáme na doby, kdy Miroslav Januš a družstvo ve složení Januš, Račanský (Tesař, Nikl) a Jonáš vozili medaile ze soutěží na 10 i 50 m. V době, kdy běžící terč přestal být olympijskou disciplínou, začal celkový úpadek, většina států přestala BT jako neolympijskou disciplínu podporovat a konkurence se zužovala. Ne tak v České republice, kde Armáda České republiky ještě stále podporovala tuto disciplínu na profesionální úrovni. O to více je smutné konstatovat, že na MS v Granadě střelci na BT získali jedinou medaili a bylo to za třetí místo v soutěži družstev (účast pěti týmů) v disciplíně MIX na 50 m. Miroslav Januš v této disciplíně skončil na čtvrtém místě (390), dva body od medaile a jediný bod jej dělil do zisku stříbra v závodě 30+30, kde skončil pátý.
Nakonec obvyklá otázka: Jak tedy celkově hodnotit naši účast na Mistrovství světa? Pokud se budeme chtít vyvarovat obou extrémů, které reprezentuje např. názor novináře Karla Felta v Právu dne 22.9, že účast na MS střelců byl „výbuch“, nebo naopak že výsledky jsou výborné, bude asi rozumné posuzovat naši účast na MS v kontextu současné výkonnosti reprezentace. Nezastíráme, že v některých disciplínách máme z hlediska olympijských disciplín a kategorií generační problém. Jsou to zejména: pušky muži, libovolná a vzduchová pistole mužů, sportovní a vzduchová pistole žen. Není možné nevzít v úvahu, že některé dřívější opory reprezentace jsou buď trvale, nebo dočasně mimo sportovní prostředí (Marušková), nebo se jim výrazně změnily životní podmínky (Emmons). Na druhé straně můžeme být pyšní, že v některých disciplínách, jak ukázalo MS, přes všechny problémy máme konkurenceschopné sportovce: Pušky ženy, Rychlopalná pistole, Trap muži, Skeet muži. Na těch úspěšných budeme v příštím období stavět, budeme je podporovat. Sportovci uvedených disciplín by se měli pokusit o získání kvalifikačních míst pro účast na OH v Rio de Janeiro. V těch méně úspěšných disciplínách budeme hledat talentované jednotlivce, kteří by byli schopni postupně proniknout do špičky a doplnit olympijský tým. Všem zodpovědným trenérům a funkcionářům je jasné, že mají před sebou těžký úkol. Spolu s dobrovolnými trenéry a dalšími střeleckými nadšenci se pokusit udržet současnou úroveň střelectví v podmínkách, kdy za posledních 10 let jen finanční pomoc státu díky inflaci klesla na polovinu, kdy je stále těžší přilákat děti od počítačů na sportoviště, kdy cena střeleckého vybavení neustále roste…Zpět k úvodní otázce: Podle mého názoru výsledky českého střelectví na Mistrovství světa nebyly neúspěchem a přesně odpovídají podmínkám, které má náš sport v současnosti v České republice.