Mladá pistolářka Dědová byla šestá na Evropě - Zdeňka Strnádková
Plzeň – Mládežnický Sportovec Benešovska v roce 2014, vítězka Mistrovství republiky 2014 v kategorii dorostenek, účastnice Mistrovství světa v Granadě, bronzová medailistka z Mistrovství Evropy v Arnhemu (vzduchové zbraně), zlatá a stříbrná medailistka z Olympiády mládeže 2015 v Plzni – v současné době jedna z nejlepších juniorek u nás. To je výčet sedmnáctileté Anny Dědové z Benešova, která je velkým českým talentem. A že patří ke špičce, potvrdila svou účastí a vybojovaným šestým místem na Mistrovství Evropy, které se konalo v červenci a začátkem srpna ve slovinském Mariboru. Po návratu se svěřila na střelnici v Plzni v Lobzích se svými dojmy z Mariboru a co dalšího má v plánu.
Anna Dědová (vlevo) mladá pistolářka z Benešova vybojovala šesté místo na Mistrovství Evropy ve slovinském Mariboru. Autor: P. Čermoch
Splnil se ti sen, startovala jsi na Mistrovství Evropy. S jakými pocity jsi odjížděla?
Ještě pár týdnů před Mistrovstvím Evropy jsem měla poměrně velké problémy s otočkou a poslední závod (ISSF junior cup Suhl) se mi vůbec nepovedl. Na poslední chvíli jsem však provedla pár technických úprav, které mi vyhovovaly, takže jsem odjížděla celkem v klidu a v pohodě. I nominace pro mě byla snad poprvé jednodušší. Dosažené výsledky mi zajistily účast bez dodatečného rozstřelování s ostatními pistolářkami v reprezentaci.
Kde jsi se na ME připravovala a kolik času jsi věnovala přípravě?
Po návratu z německého Suhlu jsem měla na přípravu před mistrovstvím Evropy ještě zhruba dva týdny, které jsem věnovala tréninku v Benešově. Těsně před odjezdem jsem ještě absolvovala čtyřdenní soustředění reprezentace v Plzni.
Jenom střílíš, nebo je součástí tréninkových dávek i jiná příprava?
Příprava na závod se sestává hlavně z vlastního tréninku střelby, ale součástí přípravy jsou samozřejmě i vyrovnávací cvičení, jednostranný sport se bez nich neobejde. Při každé větší tréninkové zátěži nevyvážené cvičením se brzy tělo samo ozve.
Kolik času jsi měla na aklimatizaci v Mariboru?
Na aklimatizaci byla času spousta. Přijeli jsme už dva dny před oficiálním tréninkem, takže jsme si mohli zatrénovat i před ním a vyzkoušet si střelnici. Do poslední chvíle ale střelnice nebyla připravená, vše bylo provizorní a zpožděné. Pořadatelé takto pokračovali celé mistrovství Evropy a bohužel, podle mých dosavadních zkušeností, to byla jednoznačně nejhůře zorganizovaná velká akce, kterou jsem zažila.
Lišila se nějak střelnice v Mariboru od plzeňské?
Oproti Plzni byla střelnice mnohem více otevřená a panovaly v ní velmi vysoké teploty. Naštěstí jsme měli možnost v každé delší pauze odjet do hotelu, který byl klimatizovaný.
A nyní k vlastnímu závodu. Jak disciplína „sportovní pistole 30 + 30 „probíhá"?
V první části se střílí šest pětiranných sérií na pevný terč ve vzdálenosti 25 metrů, každá rána samostatně.
Na začátku rozhovoru jsi použila slangový střelecký výraz „problém s otočkou" – spíše to připomíná figuru v tanci…
Ve druhé polovině závodu – na tzv. otočný terč (pozn. původně se totiž mechanicky ke střelci v daném intervalu otáčel) – se střílí také v šesti pětiranných sériích. Na každou ránu má závodník tři sekundy, vystřídané sedmi sekundami, kdy musí mít zbraň v ruce skloněnou ve 45-ti stupňovém úhlu – v tzv. pohotovostní pozici. Proto 30 + 30. Mechanika je nyní nahrazena elektronikou (červeným a zeleným světlem, která nahrazují terč otočný).
Ve druhé části jsou mezi střelci rozdíly obvykle větší, takže až do poslední rány není nic rozhodnuté. Já osobně výsledky po první polovině většinou nesleduji, nechci se zbytečně rozptylovat úvahami „kdo, kolik…", důležitý je až konečný výsledek. V Mariboru však byla obrovská tabule s výsledky přímo vedle průchodu ke skladu zbraní, které si opravdu nešlo nevšimnout…
Jaký jsi měla pocit, když jsi se nominovala do finále mezi prvními osmi nejlepšími?
Čekala jsem, že by podobný výsledek mohl stačit, a nakonec se to povedlo. Dostat se do finále bylo mým cílem, který jsem si splnila. Samotné finále podle nových pravidel je pro mě spíše taková nadstavba, protože hodnocení je hodně zjednodušené a podle mě ne zcela vypovídající o skutečných výkonech.
Hodnotí se jinak než základní závod. Výsledek z kvalifikace se vůbec nezapočítává a nejlepších osm střelkyň začíná tedy od nuly. Střílí se jenom na otočný terč a započitatelný zásah získává ta závodnice, která trefí v terči hodnotu minimálně 10,2 (pozn. zde už je oproti základní kvalifikaci hodnocení zásahů počítáno na desetiny). V semifinále se střílí pět sérií, kdy se nasčítají zásahy všech osmi finalistek a nejlepší čtyři postupují do „medal matche". Ten se střílí nejdříve o třetí místo (třetí a čtvrtý nejlepší) a poté o první místo (první a druhý ze semifinále). Po každé sérii pěti ran získá dva body finalistka s větším počtem zásahů a vyhraje ta, která má první sedm bodů, případně více, pokud je shoda.
Při finále obvykle obecenstvo závodnicím hlasitě fandí a povzbuzuje je, tady byly ovšem tak vysoké teploty, že se diváci příliš neprojevovali (smích)
Šesté místo v Evropě, to zní velmi slibně, co plánuješ dál?
Příští týden jsem na Světovém poháru v Gabale (Azerbajdžán) a na přelomu srpna a září finále Českého poháru a Mistrovství republiky. Tím pro mě končí letní sezona a pomalu začíná příprava na zimní (halovou – vzduchové zbraně). Ta letos začne poměrně brzy, už začátkem října, kdy se bude konat finále Evropské ligy ve Švédsku. Na podzim a v zimě se uskuteční nominace na halové mistrovství Evropy, kam bych se chtěla znovu dostat.
zdroj: Benešovský deník
Zdroj: https://benesovsky.denik.cz/ostatni_region/mlada-pistolarka-dedova-byla-sesta-na-evrope-20150813.html